Pyramidy 5 - 10.500 let před n.l. 

 

Dva tisíce pět set let před naším letopočtem nenalezli vědci žádnou přímou linii mezi pyramidami a planetárním nebo hvězdným seskupením. Pomocí počítačové simulace byli schopni vytvořit nebeskou sféru tak, jak vypadala před doposud známou lidskou civilizací.

Postupovali zpět časem, aby nalezli spojitost mezi pyramidami a astronomickým objektem.

Deset tisíc pět set let před naším letopočtem se objevilo něco  velice zvláštního. Neshodovalo se to dva a půl tisíce let před naším letopočtem, ale deset tisíc pět set let před naším letopočtem.

  

 

Podle výzkumníků deset tisíc pět set let před naším letopočtem byly tři pyramidy v Gíze v rovině s hvězdami v souhvězdí Orion. To nemohla být náhoda. Stavitelé pyramid museli pracovat podle plánů, které byly vypracovány v jedenáctém tisíciletí před naším letopočtem. Nebo měly za úkol ukazovat na toto časové období. Dříve, než byly pyramidy postaveny.

Vědci položili přes komplex v Gíze mapu hvězdného nebe. Nad pyramidami byly vycentrovány tři hvězdy, které tvoří pás Orionu. Dále narýsovali dráhu hvězd a vzali tangenty od sfingy a pyramid. Bylo to jako mapa pokladu. Pyramidy, dráhy hvězd, všechny se protínaly. „X“ označovalo hvězdu v souhvězdí Orionu. Hvězdu velmi podobnou našemu Slunci.

  

 

Prodloužíme-li chodbu vedoucí do hrobky, ukazuje na obloze bod, kde se nacházela Polárka v době, kdy pyramidu stavěli. Viděli jsme, že tři pyramidy v Gíze kopírují postavení pásu souhvězdí Orionu. Navíc řeka Nil kopíruje mléčnou dráhu na obloze. A co je naprosto unikátní, Nil nemá žádný přítok a přesto je po celé své délce stejně široký.

 

Na úsvitu historie bylo přepraveno pouští třináct milionů tun tvrdé horniny, které by stačily na stavbu starého Londýna. Během desetiletí byly vybudovány obrovské monumenty, vedle nichž Svatopetrský chrám v Římě či Empire State Building vypadají jako hračky.

Tři pyramidy v Gíze a Velká sfinga, div starověkého světa, zahalený tajemstvím. Kdo to postavil? Jaká vize je poháněla? Někteří říkají, že byly postaveny asi před čtyři a půl tisíci lety, jako hrobky pro zemřelé faraóny. Nevidí zde žádnou záhadu a toho, kdo ji vidí, odbývají mávnutím ruky. Egyptologové tvrdí, že mají pádné důkazy, že Sfinga pochází z dob Rachefa, stavitele druhé pyramidy a celé Gízské plošiny. Ale jak pádné jsou ve skutečnosti důkazy, které připisují tyto monumenty Rachefovi a králi Chufevovi a jejich době?

Od roku 1993 je zpochybňována autorita expertů. Diskuse sílí, neboť nová generace badatelů, používajících technicky vyspělé metody, staví proti uznávaným názorům důkazy, které již nelze jen tak odmítnout. Je absurdní tvrdit, jak to dělají egyptologové, že tyto monumenty byly výtvorem civilizace v plenkách. Máme velmi silné astronomické rysy pyramid. A máme hvězdné seskupení pro šachty ve Velké pyramidě. To všechno jsou vodítka, která nám napovídají, že odpověď není tady  na Zemi, ale nahoře, ve hvězdách.

Badatel John West došel také k závěru, že komplex v Gíze má souvislost s časem před dvanácti a půl tisíci lety. Došel k tomuto závěru za pomoci geologie. Tato věda naznačuje, že Velká sfinga v Gíze byla po mnoho staletí vystavena nemilosrdnému dešti. A kdy takové deště byly v Egyptě naposled? Už ne dvanáct tisíc let. K úžasu egyptologů geologové Johna Westa podpořili! West se stal nejhorší noční můrou akademiků, protože přišel někdo z jiného oboru s teorií důkladně promyšlenou, dobře prezentovanou, srozumitelně popsanou, plnou údajů, které se nedají jen tak smést ze stolu jako nějaké teoretizování. A to jim bere půdu pod nohama, takže jak se k tomu postaví? Ignorují to. Doufají, že to zmizí… Ale ono to nezmizí.

Celá záležitost eroze byla neustále na očích. Proč si toho nikdo před tím nevšiml? – Nikdo to nehledal. Je to jako když hledáte brambory, můžete jít přes pole plné diamantů, ale vy vidíte jen hromadu ošklivých lesklých kamenů. Takže geologie byla prostě považována za samozřejmost. Nikdo po ní nepátral, nikdo ji nebral v úvahu.

Mohla by být civilizace mnohem starší, než si myslíme? Důsledky toho by byly matoucí. Neznámá a vyspělá civilizace v době kamenné? Kdy to všechno začalo? Egyptologové kladou náhlý začátek egyptské historie do doby kolem roku tři tisíce před naším letopočtem. Před tím, říkají, pouze primitivní kočovníci doby kamenné ze Sahary zalidnili údolí Nilu. Podle učebnic se Egypt prostě vynořil z doby kamenné a najednou z ničeho nic tam dokázali vytvořit tyto obrovské a dokonalé stavby. A to jen proto, aby zakryli tělo mrtvého krále. Tato teorie pouhých hrobek nedává smysl a navzdory stoletému vědeckému bádání zůstává mnoho důležitých otázek nezodpovězeno.

Například tři králové čtvrté dynastie faraónů toto vybudovali za něco déle, než je lidský život. Co je přimělo postavit to, co se nepodobalo ničemu předtím ani potom? Jakoby se to vynořilo z černé díry dějin architektury.

Tuto rozpadající se cihlovou horu zanechala předcházející třetí dynastie. Další trosky pátá dynastie. Je to jakoby ve třetí dynastii Ford model T, ve čtvrté dynastii Porsche. A v páté dynastii z nějakého podivného důvodu by se vrátili ke starému bicyklu. To skutečně nedává žádný smysl.

Monumenty v Gíze mají zcela nečekané rysy. Například jsou umístěny se zázračnou přesností podél třicáté rovnoběžky. Je to jen náhoda, anebo je možné, že tito lidé znali přesný tvar a rozměry země? Tyto gigantické stavby jsou také zázračně přesně umístěny podle hlavních směrů. Dokonalý východ – západ a dokonalý sever – jih. Přesnost této polohy je pro egyptology záhadou a nebyla dosažena v žádné moderní stavbě. Jak mohli takové přesnosti dosáhnout stavitelé, žijící před téměř pěti tisíci lety? Biotronici vědí, že pokud není pyramida vysměrovaná vodorovně a podle kompasu, tak prostě nefunguje.

 

Před pěti sty lety si ještě naše vlastní civilizace nebyla jistá, zda Země je kulatá. A teprve před třemi sty lety jsme znali s určitostí přesné rozměry Země. Ale ti lidé to věděli! Velká pyramida je matematický model severní polokoule v měřítku 1:43200. Není to náhodné číslo, ale takové, které astronomové znají z jevu, který nazývají PRECESE, souvisejícím s pohybem Zemské osy. Velká pyramida obsahuje transcendentální hodnotu Pí, poměr průměru kruhu a jeho obvodu, základ celé vyšší matematiky.

 

Je jasné, že tu máme vyspělý systém matematiky a techniky - v době, kdy by to podle akademiků existovat nemělo. A k dosažení těchto výsledků museli staří stavitelé používat sklon 52°. Každý jiný sklon by prostě nefungoval. Může tohle všechno být náhoda? Přesnost těchto monumentů je téměř posedlostí. Délka je 755 stop. Přesto průměrná odchylka na jedné straně je sotva 5 palců. Hovoříme o JEDNÉ SETINĚ procenta!! Taková neuvěřitelná přesnost by byla téměř na cíli moderních stavebních čet. Je tedy těžké si představit, jak to dokázali „primitivové“, kteří se právě vynořili z doby kamenné. Tento stavitelský čin nese jedno nesporné poselství. Mluví k nám přes propast věků. A to, co tito dávní lidé říkají, je: nebyli jsme žádní hlupáci a nebyli jsme prosťáčci, řídící se podle pověrčivých kněží. Ukážeme vám své znalosti a přesnost. Nedělali jsme nic náhodně. Berte nás vážně.

Avšak podle egyptologů si stavitelé pyramid nezaslouží být bráni vážně, pokud jde o přesnost. Používali primitivní rampy, otrockou práci a nedovedli se dokonce rozhodnout, kde v pyramidě mají pohřbít mrtvého panovníka.

 

Dole, pod pyramidou, je podzemní komora. Akademický konsensus ji pokládá za původní pohřební komoru, která byla nějak opuštěna a byla postavena druhá, o čtyřicet metrů výš.

Pak je nová změna plánu přinutila opustit tuto Královninu komoru a postavit konečnou Královu komoru. Omyl za omylem… Podívejme se na těsnost spojů jednotlivých kamenných bloků. Nemůžeme mezi ně strčit ani žiletku. To je jistý důkaz velice vyspělé techniky a velice přesného plánování. To nebyli lidé, kteří by používali na práci otroků, to nebyli lidé, kteří by předem nevěděli, co chtějí a jak to má nakonec vypadat. To nebyli lidé, kteří by dělali podivné omyly. Rozhodně to nebyli lidé, kteří by se několikrát rozmýšleli, kam umístit komoru v pyramidě. Měnit interní plán je stavitelské šílenství. Měnit ho ne jednou, ale dvakrát je nemyslitelné.

 

Některé z bloků nahoře ve Velké pyramidě váží asi jako sto středně velkých automobilů. Pro egyptology to kupodivu není žádná záhada, ale pro nás ano. Každý inženýr vám řekne, že vyzvednout bloky do této velikosti do takové výšky si vyžaduje speciální jeřáb. Jak to tedy udělali lidé, kteří neměli takové stroje, dokonce ani nejjednodušší kladkostroj nebo kolo a používali prosté, měděné nástroje?

Učebnice říkají, že tyto pyramidy byly královské hrobky, jako všechny ostatní. Ale v Gíze se nenašly žádné mumie, žádné nápisy, nic. Navíc někteří faraónové čtvrté dynastie postavili DVĚ pyramidy. Proč? Chtěli snad být pohřbeni na obou místech najednou? A proč nikdo z nich nezanechal nápisy, proč nikdo nevzkázal potomkům, že on byl vlastník? Zeptejte se sami sebe: kdybyste postavili největší hrobku v lidské historii po desetiletích nákladů a úsilí, nechali byste svět, aby se jen dohadoval o vaší totožnosti? Není pravděpodobnější, že to je něco mnohem víc, než jen a jen – hrobky? Mohla by to být součást nějakého velmi odlišného plánu.